Historie vzájemných kontaktů sahá hluboko do 19. století, kdy začali do Brazílie připlouvat první podnikavci. Z českých zemí se do Brazílie vyváželo především české sklo (lustry, bižuterie), ale i porcelán a jiné podobné zboží.

Další Češi se do Brazílie dostali v rámci vědecké výpravy, již na popud Leopoldiny, manželky budoucího brazilského císaře Pedra I., vypravil do Brazílie kancléř Metternich. Mezi účastníky byl například profesor botaniky a zoologie Johann Christian Mikan či Johann Emanuel Pohl, autor Cesty vnitrozemím Brazílie (Reise im Inneren von Brasilien, 1832). Oba z Univerzity Karlovy v Praze, dále lovec a taxidermista Dominik Sochor či botanik a zahradník Heinrich Wilhelm Schott.

V souvislosti s modernizací země prosazoval mladý císařský pár i cílenou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem bylo pozvednout brazilské zemědělství, řemesla i školství. Organizací přistěhovalectví byl pověřen Anton Georg Schäffer, voják bavorského původu, jenž záhy odjel verbovat mladé nadějné kolonisty do Evropy, kde působil v letech 1820-1830. Nejznámějším přistěhovalcem z této etapy se stal Jan Nepomuk Kubíček z Třeboňska, v Brazílii přezdívaný João Alemão, pradědeček budoucího brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka.

Nová vlna přistěhovalectví se vzdemula v 50. letech 19. století, již za vlády Pedrova nástupce Pedra II, kdy byla založena byla velká kolonie Joinville ve státě Santa Catarina. Z českých zemích v 70. a 80. letech 19. století odcházeli nejenom jednotlivci, ae celé rodiny či vesnice. Tak zvaní „Boemios“ drželi při sobě  a usazovali se v koloniích Joinville, São Bento do Sul a Brusque ve státě Santa Catalina nebo v Nova Petropolis, Venancio Aires, Candelarii a dalších městech v Rio Grande do Sul.

Konec imigračních pobídek nezpůsobil ani konec brazilského císařství v roce 1889, kdy se Brazílie stala republikou. Zakládání zemědělských kolonií pokračovalo a do Brazílie přicházelo mnoho Čechů a českých Němců až do konce 19. století. Výrazné české stopy tak nalezneme ve městech Jaguari, Guarani das Missoes, Ijui a dalších, kde žijí potomci českých krajanů dodnes.