Čeští vystěhovalci za sebou zanechali na americkém kontinentu hmotné a nehmotné památky, které se vážou k české kultuře. V našem kontextu nás zajímají tzv. bohemika, tedy písemné památky vzniklé jako výsledek činnosti Čechů a Slováků žijících v Latinské Americe. Jedná se o česky, eventuálně v německém, španělském či portugalském jazyce, psané texty. Zahrnují periodika, soukromá a úřední korespondence, memoáry a další písemnosti, které sloužily především ke komunikaci v rámci krajanské komunity a s vlastí. Prameny k problematice vystěhovalectví dělíme na:

1) prameny vzniklé z činnosti československých a argentinských úřadů ve vztahu k československým krajanům, které nalezneme v archivech v České republice (Archiv Ministerstva zahraničí ČR, archiv Náprstkova muzea, Národní archiv v Praze) a v Argentině (Historický archiv Ministerstva zahraničí v Buenos Aires);

2) prameny vzniklé jako výsledek činnosti Čechů a Slováků přímo v Argentině. Tyto prameny zahrnují krajanská periodika, spolkové kroniky a písemnosti a publikované ročenky a pozvánky na organizované aktivity, jakož i rodinná korespondence a osobní deníky.

Část pramenů nalezneme roztříštěné ve výše zmíněných archivech, v některých krajanských spolcích v Argentině i v rodinných archivech v různých částech světa.

Řada dílčích pramenů se nachází v českých specializovaných archivech např. Archiv bezpečnostních složek, Vojenský archiv, dále v krajských a lokálních archivech a muzeích v ČR, dále pak v různě dostupných archivech většinou již současných či zaniklých institucích s vazbou na argentinské krajany (Československý ústav zahraničí v Praze, zahraniční žumpa Sokol, misijní spolek sv. Rafaela, klášter sester Těšitelek v Rajhradě, Zastupitelský úřad ČR a SR v Buenos Aires a další), jakož i československých podniků s obchodními zájmy v Argentině.