První Češi v Paraguayi
Pravděpodobně nejstarším českým vystěhovalcem v Paraguayi byl obchodník pan Šedivý v osadě Jesús. Lékárník Jan Karel Hraše přišel do Paraguaye přes Brazílii a Argentinu, nejprve se usadil také v osadě Jesús, ale brzy se přestěhoval do Encarnaciónu. Za první světové války byl funkcionářem českého spolku Českého národního sdružení v Paraguayi.
Kolonie Fram
Zemědělská kolonie Fram se nacházela v distriktu Carmen del Paraná, asi 30 km od Encarnación. Její celková rozloha byla 71 tisíc hektarů, pozemky patřily Pedru Christophersenovi, Argentinci norského původu.
Češi v kolonii Fram
Začátkem r. 1927 uzavřel Christophersen dohodu o prodeji pozemků v kolonii Fram s Čechem Milošem Suchanem, rodákem z Olomouce, který před válkou působil v Argentině jako tajemník rakousko-uherského konzulátu. Suchan získával kolonisty nejprve z Československa, poté i z dalších slovanských zemí.
První čeští osadníci do Framu dorazili v květnu roku 1927. Do Framu se přistěhovalo mezi válkami přes 5. 000 kolonistů, z toho jednu pětinu tvořili Čechoslováci.
Do Framu přicházeli i Volyňští Češi. Ve většině případů to byla první generace Čechů narozených na Volyni . Větší část z celkového počtu Volyňských Čechů přišla v prvních dvou letech jejího osídlování. Další skupina přišla v roce 1938.
V roce 1936 bylo registrováno ve Framu 1.560 Čechoslováků. Kolonistům se ve 40. letech již dařilo velmi slušně a oblast se hospodářsky rozvíjela, přesto se z kolonie Fram přestěhovali do městečka Carmen del Paraná, kde se uplatnili ve svých původních povoláních (řemeslníci, obchodníci, odborníci), kterým se věnovali ve své vlasti. Mnozí vystěhovalci prošli kolonií Fram, aby splnili podmínky pro přistěhovalectví.
Velký odliv Čechoslováků je dáván do souvislosti s nepříznivými podmínkami pro zemědělství. komplikací pro přistěhovalce z Evropy byl v roce 1940 nástup generála Moríniga do prezidentského úřadu. To pro Paraguayi znamenalo značné zhoršení politického klimatu ve společnosti (čistky, represe, pronásledování), českou kolonii to přímo nezasáhlo.
Po druhé světové válce se do Framu přistěhovalo několik dalších Čechoslováků, většinou se jednalo o exulanty z komunistického Československa. Menší skupina Čechů se do Paraguaye dostala mezi lety 1950 a 1952 z utečeneckých táborů v Německu s pasem IRO. Ti většinou záhy odjeli do Asunciónu, nebo do dalších zemí, kde se uplatnili ve svých oborech.
V roce 1947 v kolonii Fram žilo pouze 250 Čechů a 50 Slováků.
Češi v Carmen del Paraná
Carmen del Paraná se stalo českým kulturním a hospodářským centrem, Čechoslováci zde v meziválečném období tvořili asi třetinu obyvatelstva. V červnu roku 1937 byl oficiálně ustanoven Český vzdělávací a hospodářský spolek (neformálně fungoval od r. 1933). Na konci roku 1939 byl v centru Carmen postaven spolkový dům se školou a internátem, v roce 1942 byl rozšířen. Proslul jako Český Klub (Club Checo). Jeho součástí byla česká základní škola a česká knihovna. Ve škole působili čeští učitelé a vyučovalo se zde česky až do roku 1956. Poté byla škola z důvodu malého počtu žáku sloučena s paraguayskou školou a vyučovalo se zde výhradně španělsky.
Stav po roce 1989
Autoritářský režim v Paraguayi skončil v roce 1989, což pro zbylé přistěhovalce znamenalo možnost obnovení kontaktu s rodinou a vlastí. Také se vrátila možnost organizovat krajanské kulturní akce. V roce 2002 byla založena A.I.D.E. (Asociace slovanských přistěhovalců a potomků – Asociación Cultural de Immigrantes y Descendientes Eslavos), která pořádá každý rok v červnu festival přistěhovalců (Día del Immigrante).
V roce 2009 pak založena Kulturní asociace Čechů a Slováků v Departamentu Itapúa (Asociación Cultural de Checos y Eslovacos del Departamento Itapúa). Jeho hlavní aktivitou je oslava 28. října. Potomci krajanů si zde oživují české písně a tance. Jeho předsedou byl do roku 2012 Jaroslao Mašek (* 1936).
Od roku 2005 působili v Paraguayi i vyslaní učitelé češtiny. První roky vyučovali češtinu jen na několik měsíců, v letech 2009-2014 zde učitel působí celoročně. Jazykových kurzů se účastní asi 30 zájemců.
V letech 2007 a 2008 v Paraguayi proběhl sociolingvisický výzkum hispanitkou Lenkou Zajícovou z Univerzity Palackého v Olomouci. Celkem pracovala s 305 jedinci, kteří měli alespoň jednoho prarodiče českého původu. 85 osob bylo schopno komunikovat česky, respektive v paraguayské variantě češtiny. Velká část jich žije v Itapúe, někteří dokonce zůstali v původních venkovských oblastech nebo v blízkých městečkách. Monolingvní mluvčí češtiny zde pochopitelně už nežijí.
Současná čeština v Paraguayi
V letech 2007 a 2008 provedla Lenka Zajícová výzkum zaměřený na češtinu v Paraguayi, kdy studovala vliv španělštiny a ostatních jazyků na jazykové kompetence mluvčích češtiny. Očekávala, že největší vliv na češtinu krajanů bude mít španělština a guaraní, a že čeština ponese prvky jazykových nářečí v podobě, kterou měla v době odlivu migrantů.
Výsledkem studie je potvrzení výrazného jazykového vlivu španělštiny na úrovni gramatické i lexikální, vliv guaraní je ale podle Zajícové minimální. Překvapivým zjištěním byla skutečnost, že čeština v Paraguayi je velmi ovlivněná jinými přistěhovaleckými slovanskými jazyky, a to zejména ukrajinštinou. Důvodem může být nezanedbatelný počet Volyňských Čechů mezi paraguayskými krajany.
sepsala Michaela Striová (FF UK)