Počátky kontinuálního českého tisku v Argentině se datují od roku 1923, kdy začal v Buenos Aires vycházet krajanský český list Jihoamerický Čechoslovák, který od roku 1925 nesl zkrácený název Jihoameričan (1923–1944). V meziválečném období vycházelo v Argentině dvanáct česky psaných periodik a jeden slovenský list. K těm nejrozšířenějším a nejdéle vycházejícím patřily: Věstník Československý (1926–1935), Nová doba (1931–1960), Slovenský Ľud (1929–1938). V provincii Chaco se nejdéle udržel list Venkov Čakenský (1934–50), krátkodobě vycházel i časopis Obzor (1936) a dětský list Našim dětem (1937) redigovaný učitelem M. Brunclíkem. Některé české krajanské noviny zahrnovaly i slovensky a rusínsky psané články. Krátkodobě vycházelo několik levicově orientovaných listů (viz výše) a katolický časopis Velehrad.

Nová levicová periodika (Dělnické listy, Obrana, Svornost, Československý lastenec) z druhé poloviny dvacátých let přinášela podrobné zprávy o dělnickém hnutí v Jižní Americe i ve světě. Seznamovala československé dělníky s pracovními poměry, vládními ustanoveními i s dělnickými stávkami v Argentině. Listy byly mnohdy kritické k vládě ČSR a nezřídka přinášely až skandální informace.

Jediné zemědělské noviny Venkov Čakenský se věnoval lokálním zemědělským zprávám krajanské komunity v Chaco.

Počátek okupace Československa byl impulzem k vytvoření federace spolků Československé sjednocení, které zastřešilo většinu čsl. spolků a jejich jménem řídilo aktivity čsl. kolonie na podporu československého odboje. Významná byla osvětová a publikační činnost. Byl založen nový válečný osvětový čtrnáctideník Sjednocení (1939–1940), který podrobně informoval o válečné situaci v Evropě a o postojích čsl. exilové vlády. Po dvou ročnících se list transformoval do nového periodika Tábor (1941–1947).

Krajanské listy Venkov Čakenský, Československý Vlastenec, Tábor vycházely do konce čtyřicátých let, jediná Nová doba se udržela do roku 1960.