První návštěvníci z Čech byly v 16. století havíři z Čech a Moravy, o sto let později četní jezuité. V pozdější době k vystěhování do Mexika vedly obyvatele Čech a Slovenska především sociální a politické důvody. V 19. století se zde usídlili někteří členové z Maxmiliánova doprovodu či někteří vědci jako například Benedikt Roezl. Zájem o vystěhovalectví do Latinské Ameriky se zvýšil po roce 1924, kdy USA zavedly kvótový systém.

Ve 30. letech 20. století žilo v Mexiku kolem stovky imigrantů českého a slovenského původu. Zároveň přicházejí noví vystěhovalci, které k emigraci vedou politické postoje. někteří z nich se za druhé světové války stávají součástí zahraničního odboje (Dr. Josef Brumlík).

První krajanská organizace bylo nejspíše Sdružení přátel Československa, které vzniklo na počátku 30. let.

Z ní se rekrutovala Československo-mexická asociace, která byla založen v roce  1934  a fungovala do roku 1948.  Vydávala časopis El Checoslovaco en México. Předsedou asociace byl mj. MUDr. Oscar Leo Stern.

Ve 40. letech přicházejí do Mexika levicoví intelektuálové (jako E. E. Kisch či A. Simone) a válečný utečenci, kteří však povětšinou doufali v návrat do vlasti. Proto se někdy ve spojitosti s nimi hovoří o „dočasných krajanech“.

Z 50. let 20. století se dochovaly první statistické údaje o počtu Čechů a Slováků žijících na území Mexika.  Podle údajů MZV zde žilo zhruba 300 krajanů.

Další skupina krajanů se v Mexiku usídlila až v 70. a 80. letech 20. století a především pak po r. 1989 v souvislosti s turistikou, pracovními a studijními pobyty.

Češi se v hlavním městě sdružují od roku 1990 kolem spolku Asociace krajanů T. G. Masaryk (Asociación Checa T. G. Masaryk.).  Ve městě Saltillo funguje od roku 2002 nový krajanský spolek Přátelé České republiky (Amigos de la República Checa), který založil  honorární konzul p. R. Tichavský.