Archiv autora: vlkovaff

Československé sjednocení

  • Federace československých spolků se profilovala jako odbojová organizace krajanské komunity v Argentině v letech 1939-1945.
  • Založena z podnětu Sokola po okupaci Československa v roce 1939 v Buenos Aires.
  • Sjednotila většinu československých spolků a krajanů v Argentině a v okolních zemí s cílem pomáhat okupovanému Československu.
  • Byla založena na odbojovém programu Čsl. Národní Rady v Chicago.
  • Federace sdružovala více jak 20 českých a slovenských spolků.
  • Španělský název: Unión Checoslovaca de la Argentina.
  • Sídlo: San Juan 782, Buenos Aires.
  • Sjednocení organizoval kampaně, společenské a kulturní akce na podporu okupovaného Československa
  • Vydával odbojový časopis Sjednocení, který přinášel v češtině a španělštině zprávy o poměrech ve vlasti a o reakci na okupaci Československa ve světě.
  • Organizoval krajanské rozhlasové vysílání „Vzpomínky z mé vlasti“ v Buenos Aires.
  • V roce 1940 z federace odešla část levicově orientovaných spolků.
  • Činnost federace byla ukončena po 2. světové  válce.

 

 

Československý zpravodaj (pův. European Correspondent)

  • List byl založen v červnu 1943 jako válečný zpravodaj pod názvem European Correspondent.
  • Vycházel v české, slovenské, španělské a anglické verzi. Česká verze obsahovala i židovskou přílohu.
  • Od 1944 přejmenován na Československý zpravodaj, španělská verze na Noticioso Checoslovaco a anglická na Czechoslovak Herald.
  • Byl vydáván a redigován dr. Františkem Kadeřábkem a kanceláří Vyslanectví v Buenos Aires.
  • Spolupracovníci: Richald Bunzl, Emil Pivnička, Otto, Kauders, M. Rappaport, Vlad. Hajda, Kazimír Štefánik.
  • Vycházel vycházel 1x za 14 dní až do roku 1946.
  • List informoval o válečné situaci v Evropě, v okupovaném Československu, na a Slovensku a o aktivitách odbojových organizací v USA a v Evropě. Informoval nepravidelně o událostech v krajanské komunitě v Argentině.
  • Původně vycházel ve čtyřech jazykových mutacích (čeština, slovenština, španělština a angličtina). Jazykové verze se lišily obsahem.
  • Od roku 1944 vycházel Československý Zpravodaj s texty v češtině a slovenštině a se španělskými úvodníky.
  • Zpravodaj vycházel v roce 1944 ve nákladu 10.000-16.000 kusů (čs. verze 6 tis, španělská 10 tis., angl. 3 tis. kusů). Jednalo se o nejrozšířenější československý  list v Jižní Americe.
  • Distribuoval se zdarma českým a slovenským krajanům, španělská  a anglická verze pak politikům, intelektuálům a diplomatům v Jižní Americe.

 

Vybrané exempláře jsou uložené  v knihovně Náprstkova Muzea v Praze a v Národní knihovně v Buenos Aires. Kompletní soubor zpravodaje je uložen v Národním archivu v Praze.

Skeny novin pocházejí z Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur – knihovny.

Čechobrazilián

  • Krajanský časopis založený v říjnu 1957 v San Paolu.
  • Redaktor a vydavatel: A. Jablonský.
  • Vycházel do 60. let 20. století.
  • Do roku 1960 vyšlo ca 20 čísel. Po roce 1960 vycházel 1x až 2x ročně.

Ozvěny

  • Exilový časopis Čechoslováků v Brazílii byl založen v lednu 1956.
  • Vydavatel a redaktor: A. Jablonský.
  • Vyšlo 20 čísel.
  • Časopis zanikl v roce 1960.
  • Částešně ho nahradil časopis Západoslavia.

Západoslavia

  • Exilový časopis vydávaný v Sao Paulo v Brazílii.
  • Vydavatel a redator: A. Jablonský
  • Časopis se v tiráži označuje za bulletin československých federalistů.
  • Časopis vycházel nepravidelně v letech 1959 až 1965 (?).
  • Navazoval na časopis Ozvěny a Čechobrazilián.
  • Texty vychází v češtině, polštině a portugalštině, nepravidelně i v lužické srbštině.
  • Rubriky: Náš názor,  Ozvěna tisku a knih, Z domova, Čechoslováci v Brazílii, Západoslovanský slovníček,  Přispěvatelé do tiskového fondu, Došlé knihy a periodické publikace, Inzerce, Dopisy, Zprávy spolku Uniao Recreativa e Cultural Tchecoslovaco Brazileira (San Paulo);
  • Vybrané exempláře jsou přístupné v knihovně Náprstkově muzea v Praze.

 

Čechoslováci v Peru

 

  • Spolek  Čechoslováků v Peru se začal organizovat v roce 1939  v Limě.
  •  Vydával spolkový oběžník  Čechoslovák v Peru.

Čechoslovák v Peru

  • Spolkový oběžník začal vydávat v říjnu 1939 spolek  Čechoslováků v Peru.
  • Psán v češtině.
  • Jedno číslo je uloženo v knihovně Náprstkova muzea v Praze.

Československá matice školská v Argentině

  • Tato školská organizace byla založena v roce 1936 z podnětu vyslance dr. Františka Kadeřábka, a to na podporu československého školství v Argentině.
  • Fungovala v letech 1936–1950.
  • Sdružovala 12 doplňovacích škol v Argentině, Paraguayi a Uruguayi.
  • Koordinovala práci ca 20 českých a slovenských učitelů vyslaných z Československa.
  • Aktivně fungovala i za války, kdy zajistila financování škol z různých zdrojů a od roku 1942 i od čsl. exilové vlády v Londýně.
  • Představenstvo: inspektor Otto Skála, učitel Daniel Bučenec, učitel Karel Vejman, vyslanec František Kadeřábek.
  • V roce 1948 byla nucena změnit název na  „Matice“ – Československé kulturní ústředí v Argentině a učitelé museli působit pod označením kulturní pracovníci.
  • Organizace přerušila svou činnost v roce 1950 po nátlaku argentinské policie, která ji podezřívala z šíření komunistické ideologie.
  • Zanikla téhož roku, když čsl. vláda odvolala všechny vyslané učitele z Argentiny a Paraguaye.

 

  • Českoslovenští učitelé působících v Argentině do roku 1950:

Miloš Brunclík,  Otto Skála, Daniel Bučenec, Karel Vejman, Milada Purkábková, Karel Vejman, Jan Trojan, Josef Řib, Oldřich Bartoš, Fr. Kořínek, Jar. Kalman, Břetislav Vlk, Martin Vondrovic, Josef Fronc, Josef Florián, Milada Jandová, Cmabelová, Štepita, Blaško, František Zaťko, Josef Sarka, Juraj Haluza, Eduard Bednarovič.

 

 

 

Československá obchodní komora

  • Tato obchodní organizace byla založena v roce 1935.
  • Měla 28 členů z řad československých firem a zástupců čsl. průmyslu působících v Jižní Americe.
  • Vydávala oběžníky, v nichž informovala argentinské obchodní kruhy o čsl.- argentinském obchodu a exportu z Československa.
  • Předseda: ing. Richard Lehký (1869–1945).
  • Zakládající členové: bři Derkové (provincie Chaco), ing. R. Lehký (zástupce Škodových závodů);
  • Komora fungovala do čtyřicátých let 20. století.

Československé katolické sdružení

  • Spolek byl založen v roce 1935 v Buenos Aires, a to u příležitosti konání Mezinárodního eucharistického sjezdu (1934),  kterého se účastnila i delegace biskupů z Československa.
  • Španělský název: Asociación Católica Checoslovaca.
  • Sídlo spolku: Junin 1067, Buenos Aires.
  • Jednalo se patrně o jediné nábožensky orientované sdružení československých vystěhovalců v Argentině.
  • Spolek vydal Památník na eucharistický kongres v Buenos Aires.
  • Představenstvo: Peter Moučka, František Marvánek.
  • V roce 1948 spolek odsoudil únorové události v Československu – v čele s předsedou B. Chvojkou.
  • Organizoval krajanské setkání, jazykové kurzy pro děti a mládež, divadelní představení.
  • Spolek úzce spolupracoval s českými řeholníky působící v Argentině (františkán dr. Jáchym Procházka 1902- 1985), Pavel Marášek, Jeroným Kadlec 1914-1970), kteří vydávali pro katolické krajany časopis Velehrad.
  • Spolek ukončil svou činnost na přelomu milenia, kdy přišel o svou spolkovou budovu v Temperley.