Zprávu o Argentině, napsal Jan Jetmar. 1906

Příběh každého emigranta je jedinečný a neopakovatelný.

Někteří jedinci sehráli významnou roli v pracovním, kulturním i krajanském životě,  o některých se psalo v dobovém tisku, jiný řídili chod krajanské komunity ze zákulisí a jejich jména znají jen pamětníci a rodinní příslušníci.

V této sekci uvedeme jména několika krajanů, o jejichž pracovním nasazení se zminují dobové prameny.

K významným osobnostem kolonie patřili etablovaní krajaní i pracovně vyslaní Čechoslováci – diplomaté, obchodníci, učitelé i církevní hodnostáři.

Jan Jetmar – spisovatel a překladatel sepsal obsáhlé paměti z počátku formování československé kolonie, uložené dnes v Náprstkově muzeu

ing. Lehký – obchodník a zakladatel cukrovarnictví v Tucumanu, byl patrně nejzámožnějším Čechem v Argentině. Byl rovněž mecenášem krajanské kolonie.

Petr Šašvata, Jan Novotný – zakladatelé nejúspěšnější československé zemědělské kolonie v Jižní Americe. V roce 1913 se usídlili na nově založené železniční stanici Presidencia Roque Sáenz Peña (PRSP) v teritoriu Chaco. Zasloužili se o rozvoj pěstování a zpracování bavlny. V následujících dekádách  kolonie přílákala dalších 5000 osadníků z jihomoravského venkova, ze Slovenska a Volyně, kteří spravovali přes 600 zemědělských československých farem. Naši osadníci významně přispěli ke kolonizaci této oblasti.

Miloš Suchan – obchodník, patřil bezesporu k předním československým podnikatelům usazeným v Buenos Aires, který byl v úzkém kontaktu s krajany. Vydal v roce 1926 první český krajanský kalendář, založil kolonizační společnost, která desítkám Čechoslováků zajistila pozemky v kolonii Fram v paraguayském Chaco.

Jan Purkrábek spolu se svou dcerou sl. Purkrábkovou se zasloužili o budování československého školství v Buenos Aires. Karel Sloboda, Rudolf Knaibl i konzulární jednatel se zasloužili o vydávání krajanského tisku a patřili k předním funkcionářům krajanských spolků v Buenos Aires

Kazimour – vydatel, novinář a konzulární jednatel v Chaco, založil první československou tiskárnu a vydal v roce 1936Památník čsl. kolonie v Chaco.

zde přijde úvodní text o čs v arg.

2 odstavce plus fotky

Do Argentiny odešlo v první polovině 20. století 25.000 až 50.000 Čechů a Slováků. Pocházeli především z moravského venkova, menších českých a slovenských měst, jakož i z českých a slovenských vesnic na Ukrajině a v Rumunsku.

Ve 20. a 40. letech 20. století vystěhovalci založili šedesát krajanských spolků a  vydávalo se přes dvacet česky a slovensky psaných novin a časopisů.

Vlivem politické situace v komunistickém Československu a peronismu v Argentině byly od 50. let krajanský spolkový život omezen. Někteří krajané byli persekuováni.

Češi a Slováci se úspěšně integrovali do argentiské společnosti a přispěli k rozvoji argentinského společnosti, zemědělství a kultury.

Dnes žije v Argentině více než 100.000, možná až 300.000 potomků českých a slovenských vystěhovalců.

Na přelomu milenia bylo založena desítka český a slovenských spolků a bylo zrekonstruováno několik historických budov spolků.

Řada Argentinců s českými a slovenskými kořeny se aktivně hlásí ke svému dědictví, navštěvují krajanská setkání, studují český a slovenský jazyk a udržují kontakty se svými příbuznými v Evropě.

Historii české a slovenské kolonie v Argentině rekonstruujeme na základě  historických písemných pramenů uložených v českých a argenských archívech a spolkových institucí.Část informací jsme získali od pamětníků a z rodinných archivů.