Archiv autora: staskaff

Sokol – Buenos Aires

  • Tato tělocvičná jednota Sokol byla založena v Buenos Aires v roce 1908, jednalo se o první pobočku Sokola v Jižní Americe
  • Španělský název: La Unión de Gimnastas Sokol.
  • Sokol patřil k nejdůležitějším a nejangažovanějším spolkům v Argentině.
  • Sokol Buenos Aires patřil do I. okrsku sokolské župy zahraniční (Ta měla v roce 1931 v Jižní Americe celkem 6 jednot se 320 členy).
  • Sídlo:  Defensa 1326 (do 1923);  Cochabamba 531 (do 1927),  San Juan 782 (1928-1971), Buenos Aires.
  • Sokol organizoval cvičení, gymnastická vystoupení (šp. academías), krajanská setkání, divadelní představení a národní oslavy.
  • V roce 1971 byla organizace rozpuštěna.
  • Část členů se přesunula do Sokola ve Villa Dominico, který funguje dodnes.

Český dům

  • V současnosti se jedná o  největší buenosaireský spolek.
  • Byl založen v roce 2002 a má několik stovek členů.
  • Organizuje krajanské setkání, oslavy českých národních svátků a kurzy češtiny pro krajany.
  • V roce 2005–2006 vydával španělsky psané noviny Naše doba.
  • Sídlí v zrenovované budově bývalého českého spolku  Československého sdružení  Avellaneda na předměstí  Buenos Aires.
  • Organizuje vystoupení tanečního souboru Sokol a pěveckého souboru Rozmarýn.

[Not a valid template]

Obrázky

Zprávu o Argentině, napsal Jan Jetmar. 1906

Buenos Aires, František Kadeřábek
Allianza Checoslovaca, Buenos Aires, Slavnostní otevření české školy za přítomnosti vyslance dr. Františka Kadeřábka, 1936
4_DSCN2622
Český spolek v Godoy Cruz v Mendoze, Argentina

7_DSCN5075 5_DSCN2788 3_DSCN3399

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Slávie – Buenos Aires

  • Jedná se o první český krajanský spolek v Argentině.
  • Byl založen v Buenos Aires v roce 1903.
  • Zakladatelé spolku: Sartr, Tlalka, Brůha.
  • Spolek měl klubovou knihovnu, do které předplácel i český tisk.
  • Vydal první český krajanský časopis Slávii (1907).

Krajanská periodika v Argentině

Počátky kontinuálního českého tisku v Argentině se datují od roku 1923, kdy začal v Buenos Aires vycházet krajanský český list Jihoamerický Čechoslovák, který od roku 1925 nesl zkrácený název Jihoameričan (1923–1944). V meziválečném období vycházelo v Argentině dvanáct česky psaných periodik a jeden slovenský list. K těm nejrozšířenějším a nejdéle vycházejícím patřily: Věstník Československý (1926–1935), Nová doba (1931–1960), Slovenský Ľud (1929–1938). V provincii Chaco se nejdéle udržel list Venkov Čakenský (1934–50), krátkodobě vycházel i časopis Obzor (1936) a dětský list Našim dětem (1937) redigovaný učitelem M. Brunclíkem. Některé české krajanské noviny zahrnovaly i slovensky a rusínsky psané články. Krátkodobě vycházelo několik levicově orientovaných listů (viz výše) a katolický časopis Velehrad.

Nová levicová periodika (Dělnické listy, Obrana, Svornost, Československý lastenec) z druhé poloviny dvacátých let přinášela podrobné zprávy o dělnickém hnutí v Jižní Americe i ve světě. Seznamovala československé dělníky s pracovními poměry, vládními ustanoveními i s dělnickými stávkami v Argentině. Listy byly mnohdy kritické k vládě ČSR a nezřídka přinášely až skandální informace.

Jediné zemědělské noviny Venkov Čakenský se věnoval lokálním zemědělským zprávám krajanské komunity v Chaco.

Počátek okupace Československa byl impulzem k vytvoření federace spolků Československé sjednocení, které zastřešilo většinu čsl. spolků a jejich jménem řídilo aktivity čsl. kolonie na podporu československého odboje. Významná byla osvětová a publikační činnost. Byl založen nový válečný osvětový čtrnáctideník Sjednocení (1939–1940), který podrobně informoval o válečné situaci v Evropě a o postojích čsl. exilové vlády. Po dvou ročnících se list transformoval do nového periodika Tábor (1941–1947).

Krajanské listy Venkov Čakenský, Československý Vlastenec, Tábor vycházely do konce čtyřicátých let, jediná Nová doba se udržela do roku 1960.

Osobnosti krajanského života

Příběh každého emigranta je jedinečný a neopakovatelný.

Někteří jedinci sehráli významnou roli v pracovním, kulturním i krajanském životě,  o některých se psalo v dobovém tisku, jiný řídili chod krajanské komunity ze zákulisí a jejich jména znají jen pamětníci a rodinní příslušníci.

V této sekci uvedeme jména několika krajanů, o jejichž pracovním nasazení se zminují dobové prameny.

K významným osobnostem kolonie patřili etablovaní krajaní i pracovně vyslaní Čechoslováci – diplomaté, obchodníci, učitelé i církevní hodnostáři.

Jan Jetmar – spisovatel a překladatel sepsal obsáhlé paměti z počátku formování československé kolonie, uložené dnes v Náprstkově muzeu

ing. Lehký – obchodník a zakladatel cukrovarnictví v Tucumanu, byl patrně nejzámožnějším Čechem v Argentině. Byl rovněž mecenášem krajanské kolonie.

Petr Šašvata, Jan Novotný – zakladatelé nejúspěšnější československé zemědělské kolonie v Jižní Americe. V roce 1913 se usídlili na nově založené železniční stanici Presidencia Roque Sáenz Peña (PRSP) v teritoriu Chaco. Zasloužili se o rozvoj pěstování a zpracování bavlny. V následujících dekádách  kolonie přílákala dalších 5000 osadníků z jihomoravského venkova, ze Slovenska a Volyně, kteří spravovali přes 600 zemědělských československých farem. Naši osadníci významně přispěli ke kolonizaci této oblasti.

Miloš Suchan – obchodník, patřil bezesporu k předním československým podnikatelům usazeným v Buenos Aires, který byl v úzkém kontaktu s krajany. Vydal v roce 1926 první český krajanský kalendář, založil kolonizační společnost, která desítkám Čechoslováků zajistila pozemky v kolonii Fram v paraguayském Chaco.

Jan Purkrábek spolu se svou dcerou sl. Purkrábkovou se zasloužili o budování československého školství v Buenos Aires. Karel Sloboda, Rudolf Knaibl i konzulární jednatel se zasloužili o vydávání krajanského tisku a patřili k předním funkcionářům krajanských spolků v Buenos Aires

Kazimour – vydatel, novinář a konzulární jednatel v Chaco, založil první československou tiskárnu a vydal v roce 1936Památník čsl. kolonie v Chaco.

Historie

Do Argentiny odešlo v první polovině 20. století 25.000 až 50.000 Čechů a Slováků. Pocházeli především z moravského venkova, menších českých a slovenských měst, jakož i z českých a slovenských vesnic na Ukrajině a v Rumunsku.

Ve 20. a 40. letech 20. století vystěhovalci založili šedesát krajanských spolků a  vydávalo se přes dvacet česky a slovensky psaných novin a časopisů.

Vlivem politické situace v komunistickém Československu a peronismu v Argentině byly od 50. let krajanský spolkový život omezen. Někteří krajané byli persekuováni.

Češi a Slováci se úspěšně integrovali do argentiské společnosti a přispěli k rozvoji argentinského společnosti, zemědělství a kultury.

Dnes žije v Argentině více než 100.000, možná až 300.000 potomků českých a slovenských vystěhovalců.

Na přelomu milenia bylo založena desítka český a slovenských spolků a bylo zrekonstruováno několik historických budov spolků.

Řada Argentinců s českými a slovenskými kořeny se aktivně hlásí ke svému dědictví, navštěvují krajanská setkání, studují český a slovenský jazyk a udržují kontakty se svými příbuznými v Evropě.

18_DSCN9041Historii české a slovenské kolonie v Argentině rekonstruujeme na základě  historických písemných pramenů uložených v českých a argenských archívech a spolkových institucí.Část informací jsme získali od pamětníků a z rodinných archivů.

Periodizace českého/československého vystěhovalectví
v Argentině
1. období: druhá polovina 19. století – 1918 (počátky krajanských institucí)
2. období: 1918–1939 (rozkvět československé kolonie)
3. období: 1939–1948 (krajané pod vlivem válečných událostí)
4. období: 1948–1990 (útlum krajanských aktivit)
5. období: 1990 – dodnes (nový zájem o české kořeny v Argentině)
Hlavní milníky českého a slovenského vystěhovalectví do Argentiny
1905 první český spolek Slávie v Buenos Aires
1916 Sokol v Buenos Aires
1917 Česká národní sdružení v Jižní Americe, pobočky v
1922 konzulát Československa v Buenos Aires